Poslední hodina plavání
V pátek 16. 11.2018 proběhla naše poslední podzimní hodina plavání.
Na začátku plavání jsme museli nafukovat paddleboard a jak jsem zjistila, byla to pořádná fuška. Vystřídalo se nás asi pět, všichni už byli polomrtví a loď nebyla ani z půlky nafouknutá. Když jsme byli (konečně) hotoví, šli jsme do bazénu, kde jsme hráli rybičky, rybáři jedou. Potom jsme si museli rychle nandat ponožky (které jsme si měli vzít s sebou) a naskákat do bazénu. Měli jsme hrát stahování ponožek. Naskákali jsme do vody a snažili se ostatním stahovat ponožky, ale museli jsme vždycky jen jednu. Podle mě musel být náš smích slyšet až do Prahy nebo já nevím kam, ale určitě hodně daleko. Jakmile jsme ze sebe stáhli všechny ponožky, zjistili, kdo vyhrál, nasvačili se a trošku zklidnili, šli jsme do bazénu a hráli nejbláznivější hru na světě.
Byla tam klec, na tu klec nám dali naše trika (která jsme měli s sebou) do krabice a my k ní museli doplavat, najít si svoje triko a pod vodou si ho obléknout. Na to, že to bylo docela těžké, skoro všichni to dali. Ti, kteří si triko neoblékli ve vodě, to zvládli na břehu.
Jak to skončilo, rozdělili jsme se do družstev. Jedno družstvo vždycky nasedlo na paddlebord, muselo rukama přepádlovat na druhou stranu, tam si přitáhnout (už připravený) kajak, na něj dát barel plný vody, doplavat s ním ke kleci a dát ho ze spodní strany dovnitř, což moc nešlo, protože barel plaval na vodě. Nikdo na to nemohl přijít, až nakonec si na to všichni sedli a on se konečně potopil. Museli jsme vypadat, jako když sedíme na vodě. Pak jsme měli volnou zábavu, kde jsme si mohli vlézt do klece a oni ji s námi naklonili tak, abychom měli jen malý otvor pro nadechnutí. Nebo jsme mohli nasednout do kajaku, instruktor ho převrátil a mohli jsme klidně vyplavat. Když to skončilo, dostali jsme pytel bonbonů a jistotu, že příští rok nás čeká zase stejná legrace.
Už se všichni těšíme!!!
Laura Gladišová